Dobrý den, paní Veselá.
Dobrý den, Eliško.- Jak se máte?
- Děkuju, dobře.
- A jak se máte vy?
- Ale, nic moc.
- To víte, pořád mám nějaké pracovní problémy.
- Mě mrzí.
- Doufám, že v té nové práci budete spokojená.
- Začínáte tam příští měsíc, že?
- Ano, ano, příští měsíc.
- Podívejte, tamhle jde Honza!
Dobrý den, paní Veselá.- Ahoj Eliško.
- Jak se máte?
- Já se mám docela dobře, Honzo, děkuju.
- Ale teď už musím běžet, aby mi nezavřeli v pohřebnictví.
- Mějte se hezky! Nashledanou!
- Nashledanou paní Veselá!
- Tak nashledanou! A hezké odpoledne!
- A jak se máš ty, Eliško?
- Dík, jde to.
- To víš, mám pořád dost práce do školy a taky dvakrát za týden mám teď tu brigádu.
- Jsem spokojená, že si snad něco ušetřím na léto.
- A co ty pořád děláš?
- Už jsem tě dlouho neviděla?
- No co já..... Pořád lítám jak hadr na holi.
- Ráno na univerzitu, odpoledne do kavárny a tak.
- No teda!
- A budeš mít někdy čas zajít na tu Petřínskou rozhlednu?
- Slibuješ mi to už víc než tři měsíce.
- To není možný, že bys neměl ani chvilku volno!
- Jé, promiň. Úplně jsem na to zapomněl.
- Tak co třeba příští pátek? Mohla bys?
- To by šlo, zatím nemám nic v plánu.
- Tak příští pátek!
- Měj se hezky a ahoj.
- Ty taky! Ahoj.
© 東京外国語大学